Abych mohl žádat
o vaši důvěru,
musím mnoho požadovat
sám od sebe.

Mgr. František Bublan
senátor Parlamentu ČR za Třebíčsko
 

Rozhovor pro ParlamentníListy.cz

ParlamentníListy.cz 05. 12. 2017

Trochu návrat do starých časů, komentuje exministr vnitra a někdejší disident František Bublan dění v Poslanecké sněmovně, kdy se po podzimních volbách do vedení sněmovních výborů dostávají lidé spjatí s komunistickým režimem. „Andrej Babiš chce za každou cenu vládnout, nejlépe sám, a tomu podřídí všechno,“ prohlásil. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz senátor také varoval, že pokud Andrej Babiš nebude vydán k trestnímu stíhání, bude to pro veřejnost špatný signál, protože budou sílit hlasy, že politika je špinavost.

Vítězné hnutí ANO se ve sněmovně opírá o podporu komunistů a Okamurovu SPD. Podle politiků i komentátorů se rodí nová vládní koalice. Důsledkem je, že do vedení některých sněmovních výborů a komisí se dostávají kontroverzní osobnosti jako poslanec SPD Radek Koten nebo lidé spjatí s minulým režimem jako komunisté Stanislav Grospič a Zdeněk Ondráček. Jak se díváte na zvýšení vlivu komunistů a extremistů?
Tady nejde jen o zvýšení jejich vlivu, jde o to, že Andrej Babiš chce za každou cenu vládnout, chce vládnout nejlépe sám, a tomu podřídí všechno. Chtěl by mít podporu komunistů a okamurovců, což třeba v tom evropském pohledu může působit hodně negativně. Bude vnímán jako premiér, který má za sebou extrémní strany. Ale on je schopen to překousnout, protože jeho vůle po ovládnutí všeho je hodně silná. S tím je spojeno, že tyto strany z toho také chtějí něco mít, takže pokud ho podpoří, chtějí mít své zástupce na významných postech ve výborech nebo komisích. To je daň za to, že Babiš bude vládnout. Pro politiku to není nic pozitivního, bude to vnímáno hodně negativně a myslím, že dlouhodobě se to Babišovi může vymstít.

Považujete zvýšení vlivu extrémních stran za nějaké vážnější bezpečnostní riziko pro Českou republiku? Ať už v komunistické straně nebo SPD se objevují sympatie k Rusku a naopak sílí kritika vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci, tedy institucím, do kterých Česká republika vstoupila po roce 1989.
Přímo o bezpečnostním riziku se mluvit nedá. Pokud bude pan Koten předsedat sněmovnímu bezpečnostnímu výboru, tak tam má stejný hlas i stejné informace jako ostatní členové výboru. Řídí výbor, ale nemá sílu na to, aby ovlivnil, co se bude projednávat nebo jakým směrem se výbor bude ubírat. Ale problém je v tom, že na evropské úrovni probíhají pravidelné konference zaměřené na bezpečnost, na obranu, na zahraniční politiku a další témata. A většinou jsou na ty konference zváni předsedové výborů, takže českou Poslaneckou sněmovnu tam bude zastupovat pan Koten. A bojím se, jaké zájmy tam bude hájit, jaké myšlenky tam bude říkat, jak se tam projeví. To by mohlo být hodně zavádějící a pro naši republiku možná i trochu ostudné. A z toho mám obavy.

Zvlášť když tam bude chtít zvyšovat bezpečnostní opatření proti nebezpečným mikrovlnným troubám a chemtrails…
Doufám, že se snad z toho poučil. Ale bude nás reprezentovat. Já na některé konference jezdím také, takže vím, jak to tam vypadá. Každý zástupce je hlasatelem zahraniční bezpečnostní politiky, takže mám obavy, jestli to bude ten pravý zástupce, který bude vystupovat v trendu naší politiky.

Teď se objevil problém kolem kandidáta na předsedu komise pro kontrolu GIBS, kterou by měl zastávat poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, kterému se říká komunistická mlátička, protože jako příslušník SNB před listopadem zasahoval proti demonstrantům. Prezidentský kandidát Michal Horáček dokonce požádal Andreje Babiše, aby ho na tuto funkci nepodpořil. Měl by takový člověk podle vás vykonávat dozor nad Generální inspekcí bezpečnostních sborů?
Je to špatný signál. Pokud tito lidé budou zastávat takové pozice, bude to znamením toho, že minulost chceme vymazat, že si ji nechceme připomínat. Je to vlastně legitimizování stavu, který tu byl před rokem 1989, když ti samí lidé, kteří se projevovali jako pan Ondráček, mají legitimitu k tomu, aby zastávali takové funkce. Vadí mi, že se tak relativizuje to, co tady bylo za minulého režimu. Je to trochu takový návrat do starých časů.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru pan Koten nebo předseda mandátního a imunitního výboru pan Grospič budou mít sice jeden hlas jako ostatní členové výboru, ale vzhledem k poměrnému zastoupení parlamentních stran ve výborech bude mít koalice ANO, SPD a komunistů ve výborech většinu. Neobáváte se, že i trend naší politiky může být v budoucnu jiný než doposud.
Myslím, že ty tendence namířené proti NATO a Evropské unii jsou víceméně u okamurovců a částečně komunistů, ale že zástupci ANO nebudou tyto postoje zastávat. Toho bych se zase tak nebál.

Jak se v této souvislosti díváte na snahy prosadit obecné referendum? Sociální demokraté po jeho schválení v minulosti volali, ale SPD i další strany se netají snahou vyvolat referendum o našem setrvání v Evropské unii.
O tom, co by mělo být předmětem nebo nesmělo být předmětem referenda, by se musely vést dlouhé debaty. Těžko se to vymezuje, ale zastávám názor, že předmětem referenda by měly být věci, které se občanů bezprostředně dotýkají, kterým rozumí, které chápou. Nemůže to být věc, která je jim vzdálena nebo se jich přímo nedotýká. To bychom mohli mít také referendum každý týden. Musí se to vymezit, musí to být podpořeno nějakou peticí, nějakými podpisy, otázka je, kolik lidí by se k tomu mělo vyjádřit, pokud půjde o celostátní, krajské nebo místní referendum. To by mělo být předmětem celospolečenské debaty, ale určitě nepůjdeme cestou, že budeme vyhlašovat referendum ke každé otázce. To podle mne není na místě.

Co říkáte jako bývalý ministr vnitra na to, že nově zvolený předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, tedy třetí nejvyšší ústavní činitel v České republice, veřejně prohlásil, že proti zrušení imunity bude hlasovat ve chvíli, až tu bude nezávislá policie a justice a že když bude Andrej Babiš premiérem, je vyšší zájem České republiky ho nevydávat k policejnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo?
Myslím, že si pan Vondráček pěkně naběhl těmito nešťastnými výroky. Svůj vstup do nejvyšších pater politiky si tím trochu pokazil, protože už se mu budou tyto dva výroky neustále připomínat. Jsou nešťastné, jsou špatné, jsou neústavní. Nemůže dělat z nikoho rovnějšího, než jsou ostatní. Je to známka toho, že všichni podléhají svému předsedovi a jsou ochotni udělat cokoli bez ohledu na to, jestli je to dobře nebo špatně, jestli je to legitimní nebo ne. To jen svědčí o tom, že lidé, kteří jsou v tom hnutí, nemají politickou svobodu, jakou by měli mít.

Takže si myslíte, že by měli být představitelé hnutí ANO Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek, bez ohledu na to, jaké mají funkce, vydáni k trestnímu stíhání? A jak vidíte šanci, že se to v současném obsazení sněmovny skutečně podaří?
Bude to zajímavé, protože i pro okamurovce bude problém, když předtím hlasovali pro vydání, a jestli se nic zásadního v policejní žádosti o vydání nezměnilo, budou teď hlasovat jinak. Myslím, že bude problém, aby neztratili věrohodnost. Sám jsem zvědav, jak to hlasování o vydání ve sněmovně dopadne. Ale už to bude známkou něčeho. Pokud Andrej Babiš nebude vydán, bude to pro veřejnost špatný signál, protože hlasy, že politika je špinavost, budou sílit. A opadne vůle lidí chodit k volbám nebo se o politiku zajímat.